Ďábel a vidlák

Kniha o posedlém, poněkud ujetém poetovi, který se rozhodl udělat do světa díru dokumentem o sebevraždách.

Vasil Roman se narodil 23. září roku 1955 v Československu, v obci Ulič. V dětství pásl krávy a pomáhal rodičům drobným zemědělcům s prácemi na poli. Po skončení ZDŠ se vyučil soustružníkem. Jelikož nebyl spokojený s výdělkem, odešel za práci na Karvinsko kde žije a pracuje dodnes. Literárně tvořit začal v roce 1996.
Bibliografie: Tři sbírky povídek Kreace, troufalého nádeníka. Bubáci troufalého nádeníka. Hříšníci troufalého nádeníka. Pak román Antropomorfista aneb Rozervaná duše podepsaný pseudonýmem. A později samostatné povídky: Mrtvola sem, mrtvola tam. Služebník dr. Kreuze. Ďábel a vidlák. Krvavá řež na Točně a mnoho dalších.
Publikoval také v lit. časopisech a v Českém rozhlase.

Kniha je přitažlivá lehce děsivou atmosférou, takou jaká správně má být v příběhu založeném na černém humoru. Zpočátku se nám zdá, že bude jen a jen veselo, ale každou další větou na nás začne doléhat nutkavý pocit znechucení a fascinace. Scéna kde "poeta" asistuje u sebevraždy karbaníka je vrcholem a zvláště pak cynizmus páchnoucí z části rozhovoru: „Kamaráde teď už máš vše ve svých rukou." Dříve než se odpálil, ještě si naposled vystrouhal ostudu:
„A nebude to bolet?" breptal blbě. Ale já jsem jen pokrčil rameny:
„Tohle cukrouši nevím. Ještě jsem to nezkoušel."
Člověk má chuť se smát a současně brečet. Knihu nelze doporučit lidem se slabší povahou a mladistvým se NEDOPORUČUJE VŮBEC!