carrot332

Když je vám přes čtyřicet a máte pocit, že už se nikdy nic nestane, můžou se začít dít docela zajímavé věci...

Žiju ;-)

Zatímco Regina jen nevěřícně zírala, neschopna slova, magistr se zdál být zaujat a částečně snad i pobaven.
„Zajímavé,“ zabručel si pod vousy.
Máťa mohl být prozatím spokojený; evidentně se mu dařilo toho zabijáka rozptýlit, a získat tak další čas. Velmi dobře si však uvědomoval, že musí zůstat nadmíru ostražitý. Neměl situaci ani zdaleka pod kontrolou a už vůbec neměl vyhráno. Co se bude dít dál, zůstávalo krajně nejisté a nevypočitatelné.
„Vy tedy chcete říct…“ pokračoval magistr ve svých úvahách a bezelstně si sáhl do náprsní kapsy pro tužku a poznámkový blok. Ani ve snu by ho nenapadlo, jakou právě udělal chybu.
Matouš si byl naprosto jistý, že ten chlapík v příštím okamžiku vytasí zbraň. ´Bože, on mě oddělá přímo tady v mém vlastním obýváku, před mou vlastní ženou!´ problesklo mu hlavou. Vymrštil se z křesla a dobře mířeným kopem do magistrova hrudníku převrátil křeslo i s jeho obsahem vzad.