Vraždy v Posázaví - Když minulost stíhá

Závěr detektivní trilogie Vraždy v Posázaví, navazující na romány Zlo je třeba vymýtit a Lesk a bída úspěšných. Kromě zápletky kriminální se jedná též o společenskou sondu.

Narozen 15. 5. 1980, textař a básník.
V roce 2009 vydal u nakladatelství Plot sbírku básní, Otisky (knížku ilustroval grafik, Jiří Staněk).
Další autorovou knížkou, již ilustroval J. Staněk, je knížka: Děti objevují svět (Gemini Publishin Prague, 2013).
V roce 2016 vydalo nakladatelství Monument jeho sbírku básní Procházky po Jelení.
Na YouTube pak lze dohledat jeho autorské čtení Balad o době na hlavu v Jazzové sekci ze dne 28. 9. 2016.
Publikuje na serverech Pismak.cz (Muamarek) a LitWeb.cz (Marek).
Více o autorovi lze nalézt na www.muamarek.cz

Vylezl z vozu a čel vykládat lup.
„Zatím to otevř“, křikl na Zabadu.
Ten jenom něco houkl do větru. Oba už museli mít baterky. Domek stál na samotě – a široko daleko nikdo nebyl. To si aspoň oba mysleli.
„Hele, tak už tady je“ – ukázal Farda na Jemelínkovo auto. Stará fordka stála opodál pod vzrostlým smrkem, který už měl nějaké to desetiletí za sebou.
„Ale kde teda je, kurva?“, odplivl si Zabada.
Nikdo se neozýval, nikdo jim nešel naproti.
„Vobejdi to, nechci tu blbnout do rána“, stačil říct ještě Farda, než zaduněl hrom a místo blesku mu z hlavy vystříkla krev. Ne, to nebyla bouřka.
Farada se svalil mrtvý k zemi a Zabada, úplně v šoku se otočil.
Chvíli nevěřícně koukal na postavu v tmavém plášti, která na něho mířila pistolí. Nestačil se pohnout, nestihl promluvit. Jen cítil, jak mu jeden výstřel trhá hruď, a kulku mezi očima již možná ani nezaregistroval.
Člověk v plášti si k oběma mrtvolám dřepl, aby se ujistil, že dílo je hotové. Bylo.