Žižkovské humoresky

V povídkách jsou popsány příběhy žižkovského starobního důchodce. V povídce Lukášek může vnímavý čtenář sledovat nemilosrdný souboj seniora s nezletilcem v plně obsazené tramvaji. V hororové povídce Důchodce a policajt je hlavní hrdina dokonce ohrožen na životě v blízkosti dětského pískoviště. O problémech soužití penzisty s mladou černovlasou přítelkyní se můžete dočíst v epizodě Návraty. V povídce Dežo se v hospodě s hlavním hrdinou po několika pivech a rumech zúčastníte fundovaných politických debat, v dalších povídkách ale také, bohužel, nedostanete státní vyznamenání od hlavy státu, zato úspěšně přežijete zásobovací krizi v době rekonstrukce velkoprodejny Albert, dokonce se potkáte na Žižkově se skutečným andělem a při cestě domů z hospůdky ze silvestrovských oslav vás možná zachrání sám ďábel.
A sotva se vzpamatujete z hororového zážitku v žižkovské restauraci Lavička, tak vás nejen o ochlupení a o iluze nemilosrdně připraví vypočítavá a hamižná kadeřnice.

Své narození jsem bez úhony přežil, a to i navzdory tomu, že v okolí právě zuřila druhá světová válka. Potom, již v míru, jsem přežil i povinnou školní docházku a dokonce jsem si troufl i na středoškolské studium. Velmi se mi zalíbilo polehávání ve školních lavicích. Rozhodl jsem se proto v tomto příjemném životě pokračovat na vysoké škole. Mé maturitní vysvědčení bylo jen trochu proti, ale vhodnou volbou studijního oboru jsem dosáhl svého. Zvolil jsem totiž studium matematiky.
Byl jsem jedním z mála a tak mě vzali. Nakonec jsem i absolvoval a celý život jsem pak promrhal psaním softwarových počítačových programů. Až v kmetském věku jsem začal psát povídky pro své potěšení.

A proč ne?