Levou zadní a ještě jedna povídka

Knížka Levou zadní je příběh samotáře Tomáše a Kláry, jejíž manžel Pavel se snaží vstoupit do 'lepší společnosti' a nevědomky se stává jakýmsi nástrojem pro realizaci nekalých kšeftů. Proto od manžela odchází a začne žít s Tomášem v jeho domku na vesnici. Začínají se odvíjet dva paralelní příběhy Tomáše a Kláry, kterým do života v dobrém 'kecá' soused Říha, a Pavla se svojí novou přítelkyní Julkou. Jejich životy se ještě jednou protínají za nečekaně vážných okolností. Příběh má dva konce, dobrý a špatný. Který se nakonec v knížce objeví, to se dozví čtenář až na posledních stránkách...
Součástí knížky je 'ještě jedna povídka' Neposkvrněné početí. Ta vypráví o tom, kam může vést drobné nedorozumění, když uprostřed noci zazvoní mobil s neznámým číslem a žádostí o zpětné zavolání.

Narozen 21. prosince 1967, tedy ve stejný den, ovšem zcela jiný rok, jaký má ve svém datu narození J. V. Stalin, či poněkud lepší varianta - rocker Frank Zappa. Absolvent železniční průmyslovky celoživotně zaměstnaný jako výpravčí, nicméně mimo to i novinář, autor divadelních aktovek, textař, počítačový grafik,a také táta svých dětí a partner své partnerky.
Vítěz soutěže Literární Haná v kategorii próza s povídkou 'Jak Dolfik začal dbat na prevenco', psané v hanáckém nářečí, v němž napsal i některé ze svých divadelních her. Částečně se autorství v tomto nezaměnitelném dialektu chce věnovat i nadále.

Klára mluvila dál. Plynule se jí vybavovaly další souvislosti. Chtěla se vysoukat z té cizí kůže, kterou najednou začala na sobě pociťovat. Opravdu cizí? Ba ne, nejde ji jenom tak pověsit na ramínko a vrátit do divadelní kostymérny.
„Nuda, co?“ otočila se najednou k Tomovi.
„Ani bych neřekl. I když – popravdě – na otevírák v novinách to asi moc není.“
„Chybí ti zápletka?“
„Což o to, zapletené je to dost. Akorát morální poslání čtenáři nějak postrádám…“
„Ale ty nejsi čtenář…!“
„… a jsem natolik zkažený, že žádné morální poslání mě nezachrání. Chceš ale něco slyšet? “
„No to bych ráda věděla, co z tebe teď vyleze!“
„Musíš mít kuráž, když si myslíš, že se mnou by ses měla líp.“
„Ale já se nechci mít líp.“
„V opačném případě to pokládám za masochismus největšího kalibru…“
„Když se tak kolem dívám, sama se divím, proč jsem vlastně tady!“
„No jo, to by nám šlo bezva. Asi proto, že jsme to celý čas tak vypilovávali k dokonalosti. Jsem rád, že jsi tady!"