Hostinec U Pavlousků v Hlinsku
Vzpomnky, postřehy, dojmy, příhody a snad i něco dalšího očima hospodského.
Jiří Svoboda
Nějaká ta škola včetně střední i další, technický směr, malířské literární a další sklony, dále něco školy života, duševna, atd.
Další podrobnosti snad příště.
Proč si koupit tuto knihu ?
Pravidlo č. 2 - „ V hospodě musí být alespoň jeden člověk střízlivý - hospodský“
Ožralý hospodský či ostatní personál (nedej Bože kuchař!), to je čistá pohroma. Nebudu se zde rozepisovat o notorických alkoholicích, kteří provozují činnost hostinskou - to je škoda času jak mého, tak i Vašeho.
U lidí hospodských, čili u člověčí rasy, která do hospůdky chodívá, vysedává či náhodou do hostince zavítá zcela výjimečně, je velmi známá věc, že se navzájem uctívají tak zvaným panákem či panáčkem většinou tvrdého destilátu a prostě si takzvaně zavdají. Většinou to končí oplátkou uctěného, někdy ani to a někdy se uctívají navzájem až „do mrtva“. Do mrtva by správný hostinský člověka (pokud v daném okamžiku lze ještě vůbec hovořit o člověku jako tvoru společenském) neměl nechat upít. Situace jsou to velice nepříjemné, trapné pro dotyčného a mnohdy i velmi nebezpečné. Takový silně podroušený host buď spí, což je lepší varianta, a je vhodné ho nechat prospat jednu či dvě hodiny přímo u stolu