Les Miserables: Kéž by jednou o mne stál!

Známý příběh Bídníků, nešťastná Éponina a láska, která ji čeká, nebo může čekat. Povídka sepsána fanynkou bestselleru. Fanynkou, které je jedné postavy toho románu natolik líto, že ji nemůže nechat zemřít bez lásky.

Psala jsem soukromě povídky od svých třinácti let, později, v šestnácti letech, jsem je začala publikovat na povídkových webech, jako jsou Ourstories.eu a jejich partnerské stránky Stmivani.eu.
V roce 2014 jsem navíc zakončila maturitní zkouškou čtvrtleté studium na SOŠ v oboru Informační služby - Knihovnictví.

Za mnou stál inspektor Javert. Ztuhla jsem, pozorovala jsem ho vyděšenýma očima, neschopna jakéhokoli pohybu, který by mi v tuto chvíli zachránil život. Vzal do ruky pistoli a já věděla, že je konec. Jenže on na mne nezamířil. On mi ji vložil do dlaně a řekl mi: „Dávej na sebe pozor.“ Nerozuměla jsem tomu a nedokázala jsem to pochopit. Nechtěla jsem se na nic ptát a jen jsem sklopila oči, když prošel kolem mě do tmy, šeptajíc „Omlouvám se.“ Ještě jsem za ním dívala, směrem, kterým inspektor odešel, třebaže už jeho silueta dávno zmizela ve tmě. Nepřítomně jsem pohlédla na policejní pistoli ve své ruce a přemýšlela nad jednáním jeho majitele. Co ten muž musel zažít, udělal-li v poslední chvíli něco takového?
Nebyl snad takový, jak jsem ho celou dobu brala? Copak to byl přes to vše dobrý člověk? Když jsem si prohlédla pistoli pozorněji, našla jsem na její hlavni rytinu francouzského policejního znaku. Znaku práva. Smutně jsem se nad tím pousmála.