Milenka ze hřbitova italských zajatců

Hrdina románu Milenka ze hřbitova italských zajatců chtěl po maturitě na vojenském gymnáziu studovat na vojenské lékařské akademii a tři roky se na to studiem latiny připravoval. I vojenské školství však v roce 1953 zastihla reforma ministra Zdeňka Nejedlého a jeho ročník po šestinedělní oktávě maturoval. Místo akademie ho jako většinu spolužáků čekalo pěchotní učiliště s dvouletým vševojskovým výcvikem sovětského vzoru. Podraz poznamenal jejich vztah k vojenské službě. Skupina hrdinových přátel se vztahem ke kultuře tu zároveň prožívala paralelní život a on sám lásku k manželce důstojníka, se kterou se scházel na hřbitově italských zajatců z první světové války na konci kasáren. Na frekventanty vojenského učiliště doléhá i nesnadná doba první poloviny padesátých let, která patří k nejhorším v naší historii. Zároveň začínají pociťovat náznaky změn, které vrcholí XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu a odhalením kultu Stalinovy osobnosti.

PhDr. Antonín Rašek, 3. 2. 1935 Kralupy n/Vlt. Absolvoval vojenské gymnáziu a akademii, sloužil u letectva a byl novinářem. Vystudoval Filozofickou fakultu UK. Rigorózum ze sociologie. Po 21. srpnu 1968 z armády propuštěn. Po listopadu 1989 rehabilitován. 1990-93 náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Dosáhl hodnosti generálmajora. Poté se věnoval publicistice, literatuře a výzkumu. Vydal 20 románů (Argo, Knižní klub, Mladá fronta, X-EGEM, VPK, AVIS). V nakladatelství bezvydavetele.cz vydal třicet románů, osm novel a dva soubory povídek. Román Monolog staré dámy vychází v druhém elektronickém vydání.

Zatímco většina literatury z druhé poloviny dvacátého století prezentuje komunistické období naší historie z vnějšku, v románu Milenka ze hřbitova italských zajatců jde o pokus popsat jej z vnitřku. Frekventanti učiliště, většinou z dělnických rodin, zažívají krutou realitu a pocity rozčarování. Jednotlivci se rozhodnou i pro riskantní krok, který poznamená jejich další život - z vojenské školy za dramatické situace odcházejí. Mnozí další se začínají dívat na vládnoucí režim jinýma očima a podstatná část volí podobný krok později, zvláště po 21, srnu 1968.