Mosty

Naturalistické, místy až surové vyprávění, jímž občasně probleskuje krása i něha života, ukazuje autora jako figuru soudobého městského člověka, ztraceného a zdeformovaného všemi "drobnými závislostmi" současného světa, avšak kdesi ve svém vysušeném nitru romantika stále prahnícího po pochopení tajemství času jakožto rozhodujícího elementu univerza a také pátrajícího po smyslu lásky. Je láska skutečná, nebo je to jen krásná lež?
...v unikátní struktuře díla znamenají minulost, přítomnost, budoucnost i snové bezčasí jen věčnou provázanost-spojitost jednotlivých okamžiků, časových linií našeho života … Každý prchavý moment je jiným paralelním vesmírem, každé naše já více či méně odlišné – a přitom čas i podstata lidské osobnosti zůstávají stále stejné ...

...normální, přesto možná neobyčejný kluk, který si plní dětský sen - stát se spisovatelem.
Ve stínu osobností, jakými byli Karel Čapek, Jaroslav Hašek, Karel Poláček či Bohumil Hrabal, krčím se já - tiše vzhlížeje - a políben svou múzou, vytvořil jsem mozaiku věcí viděných i neviděných ze svého života, mé doby a v tomto místě, které je mým domovem - ve městě stovky věží... Svou naturalistickou, prvky magického realismu obsahující prvotinou Mosty tříbím svůj styl, kterýžto však nehodlám konzervativně razit vždy a stále: mým dalším milníkem je sepsat odlehčenější Flíčkova dobrodružství - pohádkovou knížku o jednom psíku s černými flíčky z milovaného Máchova kraje mého prosluněného dětství...

Ve své autentické zpovědi autor sází především na vlastní osobitý styl, bohatost jazyka a místy mistrné impresionistické zpodobnění situací či lokací - to vše, aby čtenář jedním nádechem absorboval dílo, které však spustí hlubší myšlenkové procesy a zůstane v jeho mysli uchyceno trvale ...